Milan Fridrich
ředitel, šéf činohry, režisér / Činohra/ Repertoár - archiv
Milan Fridrich (1932 - 2006), významný (jiho)český divadelník, po více než čtyři desetiletí jako režisér spoluvytvářející umělecký profil všech souborů JD. V období 1970-76 též ředitel divadla.
Rodák ze Žatce a absolvent DAMU v Praze (1955, obor režie), zakotvil hned po studiích v Jihočeském divadle, kam jej angažoval Miroslav Macháček. zde také strávil celé tvůrčí životní období. Ve své režijní práci se programově nezaměřoval jen na určité divadelní žánry, obecně o ní platí to, co kritika poznamenala už o jeho rané inscenaci (Shaw, Majorka Barbora, 1956): "Jde bystře, vynalézavě a přitom skromně, bez vemlouvavých režisérských svévolí za ideovým jádrem hry, aniž by pro to zanedbával její zábavnost a konverzační půvab."
Z desítek jeho zdejších režií připomeňme díla, která uvedl v české (slovenské) premiéře, vedle zmíněné Shawovy Majorky Barbory kupř. Feuchtwangerova Ďábla z Bostonu, dramatizaci Diderotovy Jeptišky a před Otáčivým hledištěm Český Krumlov Hrubínovu Krásku a zvíře. K jeho dalším úspěšným inscenacím patřily hry A. P. Čechova - Platonov, Racek, Višňový sad, Shakespearův Hamlet, Král Lear a Perikles, z oper pak Don Giovanni, Její pastorkyňa, Řecké pašije a série komorních děl z období hudebního klasicismu - Astrologové, Lest a láska, Venkovské zpěvačky. Režijně se k hrubínovskému tématu vrátil i v baletu (Emil Hlobil - Kráska a zvíře, 1976). Byl oblíbeným hereckým pedagogem a věnoval rovněž pozornost rozvoji amatérského divadla v Českých Budějovicích a jihočeském regionu.
Další významné inscenace v JD:
H. Ibsen - John Gabriel Borkman, Moliére - Tartuffe, Sofokles i Anouilh - Antigona, J. Zeyer - Radúz a Mahulena, Lerner - Loewe - My fair Lady, R. Rolland - Hra o lásce a smrti, Vlci, A. Casona - Dům se sedmi balkóny, Stromy umírají vstoje, G. Verdi - Macbeth
Odkazy a literatura:
Encyklopedie Českých Budějovic, 2006
