Petr Zelenka

režisér / Činohra
 

/ Repertoár

premiéra 15. 12. 2017

/ Repertoár - archiv

11. 6. 2015
8. 5. 2014
13. 1. 2012
Petr Zelenka / Z médií
Lidové noviny
13. 4. 2018
MF dnes
21.12.2017
idnes.cz
19. 12. 2017
Deník.cz
18. 12. 2017
Ceskatelevi-
ze.cz
17. 12. 2017
Rozhlas.cz
17. 12. 2017
Budejckadrb-
na.cz
14. 12. 2017
Jihoceskate-
levize.cz
13. 12. 2017 / 6:30
Týden.cz
13. 12. 2017
Novinky.cz
13. 12. 2017
Blesk.cz
12. 12. 2017
Barbar
listopad 2017
Rozhlas.cz
6. 12. 2017
Rozhlas.cz
12. 6. 2017
Deník.cz
13. 6. 2017
Divadelní noviny
10. 5. 2016
Rozhlas.cz
11. 6. 2015
Rozhlas.cz
11. 6. 2015
Deník
6. 6. 2015
MF dnes
8. 6.2015
idnes.cz
8. 6. 2015
Deník.cz
30. 4. 2015
MF dnes
3.1.2015
Scéna.cz
1. 6. 2014
Divadelnino-
viny.cz
29. 5. 2014
Deník
14.5.2014
Deník.cz
14. 5. 2014
MF dnes
9. 4. 2014
idnes.cz
9. 4. 2014
Divadlo.cz
Rozhlas.cz
Sem tam
27. 3. 2012
MF dnes
7. 2. 2012
Deník
25. 1. 2012
Právo
19. 1. 2012
Deník
16. 1. 2012
Právo
13. 1. 2012
MF dnes
8.3.2011

Filmový režisér a scénárista Petr Zelenka je zároveň nejúspěšnějším současným českým dramatikem doma i v zahraničí. Jeho hry uvedla divadla ve 23 zemích.

Dosud nepřekonaný úspěch má jeho komedie Příběhy obyčejného šílenství, která vznikla ve spolupráci s Dejvickým divadlem v Praze. Od roku 2001, kdy měla premiéru, uvedla tuto hru řada divadel nejen u nás, ale také v Polsku, Německu, ve Švýcarsku, v Rakousku, USA, ve Francii, Belgii, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku, Nizozemsku, Chorvatsku, Slovinsku, Moldávii, Lotyšsku, Litvě, Izraeli a na Slovensku. Scénické čtení realizovaly profesionální soubory ve Španělsku, Anglii a Severním Irsku. Publikována byla i v ruštině. Televizní verze hry vznikly v Česku a v Polsku, hra byla v autorově režii také zfilmována. Zelenka je režisérem i dalších úspěšných a kultovních filmů Knoflíkáři (1997, Český lev za nejlepší film, režii a scénář), Samotáři (2000), Rok ďábla (2002, Český lev za nejlepší film a režii), Karamazovi (2008, Český lev za nejlepší film a režii).

Druhá Zelenkova hra Teremin, napsaná roku 2005 rovněž pro Dejvické divadlo, kde je v repertoáru dodnes, byla zatím uvedena také v Polsku a Rusku. Překlad byl publikován v USA, Francii a Bulharsku. Zelenkova komedie Odjezdy vlaků, jež měla premiéru v roce 2004 v bratislavské Astorce, si získala inscenátory jak v Česku, tak v Polsku a Německu.

Hra Očištění z roku 2007 byla po světové premiéře v krakovském Starém divadle a české premiéře v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích uvedena i v rumunském Národním divadle v Bukurešti, vydána v bulharštině a přeložena zatím do maďarštiny, angličtiny a ruštiny. Další hra, Ohrožené druhy, uvedená v roce 2011 na Nové scéně Národního divadla v Praze, byla dosud přeložena do polštiny, bulharštiny, angličtiny a rumunštiny. V roce 2012 měla v Dejvickém divadle premiéru jeho hra Dabing Street, na rok 2018 pro tento soubor připravuje další svůj text s názvem Elegance molekuly. V roce 2013 v Národním divadle také režíroval operu Aleše Březiny Toufar. Tragikomedie Job Interviews měla českou premiéru v roce 2014 v Jihočeském divadle. V hlavní roli, která byla napsaná pro Věru Hlaváčkovou, mohli francouzští diváci ocenit filmovou hvězdu Karin Viard (hra se uváděla pod názvem Vera). Nejnovější premiéra této komedie, také pod titulem Věra, proběhla letos v Praze v hlavní roli s Ivanou Chýlkovou. V roce 2015 se na plátnech kin objevil jeho film Ztraceni v Mnichově. Pro českou HBO připravil a režíroval tři série Terapie. Od ledna 2018 uvede ČT1 jeho první autorský seriál Dabing street podle stejnojmenné hry.



Petr Zelenka / program
Středa
28. 11. 2018
19:00 Živý obraz Budova JD rezervovat
Sobota
1. 12. 2018
19:00 Živý obraz Budova JD rezervovat
Petr Zelenka / Z vašich ohlasů

Živý obraz, 2. 1. 2018

Živý obraz, 27.12. Petr Zelenka opět nezklamal. Dobře zvolené téma, rodina a sociální rozdíly, okořeněné černým humorem. Podtrhuji skvělé výkony herců, děkujeme a doporučujeme všem.  
D. Kubů

Job Interviews, 18. 11. 2014

Tak mám dojem, že ještě nikdy jsem nebyl v divadle tak zasažen a osloven, jako při hře Job interviews. Vzal jsem si k srdci doporučení autora hry Petra Zelenky (myslím, že o tom povídal v Jihočeské televizi) a od prvních slov jsem se snažil hru poctivě vnímat. A vyplatilo se. Byl to prostě ohromný zážitek a smekám před paní Věrou Hlaváčkovou, která se na jevišti celou dobu nezastavila a předváděla to, na co jsme u ní zvyklí - skvělý výkon hodný celostátní Thálie. Škoda, že nemám tu moc to zařídit. Ale děkuji i všem ostatním hercům a lidem vřele doporučuji toto představení vidět.
Jaroslav Lukáš

Job Interviews, 13. 5. 2014

I když do podobných rubrik nepřispívám, tentokrát jsem se rozhodl napsat. V poslední době jsem viděl několik činoherních představení v Jihočeském divadle. Něco mě upoutalo víc, něco méně (i když jsem měl mít údajně potrhanou bránici), ale co mě vlastně nakonec donutilo napsat, bylo představení Job Interviews. Podle mého názoru je to skvěle napsaná hra bez hluchých míst, která musí každého oslovit. A Petr Zelenka ještě k tomu hodně dobře věděl, komu svěří hlavní roli. Nic lepšího udělat nemohl. Mě osobně nepřekvapilo, že byla paní Věra Hlaváčková výborná, to je vlastně vždy, ale to, co jsem tentokrát viděl na jevišti (lépe řečeno „prožil“ v divadle) bylo něco, na co nemůžu zapomenout. Musím použít slova ohromující, fantastické. Děkuji panu Zelenkovi, že „pro naše divadlo“ takovou hru napsal a děkuji paní Hlaváčkové za zážitky, které nám (tedy určitě alespoň mě) poskytuje.
Jiří Müller

Fuk, 13. 2. 2012

Na hru Fuk jsem se těšil především díky osobě Petra Zelenky, který se svou divadelně-filmovou tvorbou stabilně drží v mém "Top 5" českých režisérů, a díky lákavému hereckému obsazení. Jsem tím pádem moc rád, že moje očekávání nebyla včera večer zklamána. Těžko vyzdvihovat konkrétní složku představení, protože všechny tvoří podle mého názoru vyvážený celek, který drží pohromadě, nenudí a zároveň nabízí něco víc než jen ryze oddychovou komediální záležitost. Jednoduchá, čistá a funkční scéna i kostýmy hru pevně ukotvují v současnosti, hudba nerušivě podtrhuje vývoj a postupnou gradaci děje a přesazení celé hry do českého prostředí se myslím, včetně titulního názvu, povedlo dokonale. Velmi oceňuji pojetí prvního a posledního výjevu: kontrastní střih důstojně vážné hudby a milostné scény svou nečekaností člověka okamžitě vtáhne do děje – pro mě coby diváka ideální entrée. Závěrečná scéna "zátiší s vanou a Sýkorou" je rovněž překvapivá a zároveň ohromně působivá - jediná proměna scénického řešení tak přichází až na samém konci, nicméně stojí za to. Text hry je sám o sobě silný, chytrý a vtipný, dialogy dostatečně odkrývají předchozí osudy, povahy a motivace jednotlivých postav. Fuk díky tomu neklouže po povrchu, postavy nejsou jednorozměrné figurky, ale plnokrevní lidé, kteří jsou navíc – a to je nakonec to nejpodstatnější – skvěle zahraní. Všech pět hereckých výkonů je kvalitou v příjemné rovnováze. Zdeňka Kupku a Ondřeje Volejníka mám už dlouho zařazené jako herce, kteří snad ani špatně hrát neumí, což mi Fuk jen potvrdil. Energičtí a přitom přesní v gestech i dikci, vtipní, ale bez přehrávání. Poctivý výkon Martina Hrušky si zařazuji mezi jeho lidsky sympatické (byť chybující) postavy (Bůh masakru, Utěšitel, Osiřelý západ). Potěšilo mě už samo civilní a životné ztvárnění postavy homosexuála, který v české filmu a často i divadle zpravidla funguje jen jako rádobyvtipná, herecky přepálená postavička. Určitým překvapením byl pro mě Jan Dvořák, o jehož komediálním talentu a schopnosti vytvořit i z malé role nepřehlédnutelnou postavu nepochybuji. Právě díky Fuku ale po delší době dokazuje (pokud nepočítám výraznou úlohu v celkově skvostných Petrolejových lampách), že s přehledem zvládá i roli hlavní. Jeho Jarda mi vlastně z celé čtveřice přátel připadal nejzajímavější díky tomu, jak obratně kombinuje ironii, sebelítost, bezradnost, upřímné city i sobeckou vypočítavost, přičemž v komické i vážné rovině je jeho výkon bez problémů uvěřitelný. To ostatně platí pro všechny postavy – žádná není černobílá, každá má v sobě vlastnosti, které vzbuzují divákovy sympatie, i ty, které ho odpuzují. Je Petr spíš citlivý milovník umění nebo rezignovaný a osamělý člověk ? Je Jarda neschopný kariérista nebo milující „táta od rodiny“ ? Je Tom energický a obětavý právník nebo nezodpovědný a ztroskotanec a závislák? Je Martin povrchní macho nebo umělec důsledně jdoucí vlastní nekonvenční cestou ? Tak či onak všichni nakonec selhávají ve snaze obnovit zašlé přátelství a zůstávají v zajetí svých vlastních zájmů. Výkon Teresy Branné zasluhuje vzhledem k charakteru její dvojrole poklonu už jen za odvahu, nicméně je dobře, že erotika nebo vulgarismy nejsou ve Fuku samoúčelné. Laura i holandská eskortka (díky níž si Fuk i v české úpravě zachovává pouto se zemí původu) odhalují slabiny mužských postav a jsou proto pro hru zásadně potřebné. Můj celkový dojem z Fuku je natolik pozitivní, že se mi vlastně ani nechce hledat v něm chyby. Těch několik drobných hereckých zaváhání lze velmi snadno odmáznout ve prospěch sladěného celku, ve kterém se vyrovnané herecké výkony navzájem neruší, ale násobí. Sečteno a podtrženo: děkuji a tleskám !
Michal

Fuk, 25. 1. 2012

První část příběhu mi z pohledu diváka přinesla mnoho brilantního situačního vtipu, kterému ale trochu došel dech po přestávce. I zpětně, když se odhalí velké finále příběhu, ho postrádám. Druhá polovina hry byla o poznání schematičtější. Konec sice strhující opravdu byl, jak tu poznamenala jedna divačka, ale to, co mu předcházelo – a teď mám na mysli poněkud rozvleklé otálení s přiznáním špatné zprávy – mě dost nebavilo. Herecké výkony jsou nicméně perfektní a vyrovnané, celá pětice herců a hlavně režisér Petr Zelenka vystavěli příběh, kterému přeji na programu Jihočeského divadla dlouhý život.
David Zabilka

Fuk, 25. 1. 2012

Zatím nejpůsobivější a nejsilnější představení činohry JD, které jsem zde viděla. Výkony všech představitelů, zejména Jana Dvořáka a Ondry Volejníka, ale vlastně i Martina Hrušky a Zdeňka Kupky, fantastické!! A Teresu Brannou bylo moc fajn vidět zase trochu v odlišné a jinak výrazové roli. Děkuji Jihočeskému divadlu za to, že k nám přivedli Petra Zelenku a s ním i tuto inscenaci.
Jana

Vážení návštěvníci webových stránek Jihočeského divadla, upozorňujeme, že anonymní ohlasy a ohlasy obsahující vulgarismy nebudou na našich stránkách zveřejňovány!

Jméno a příjmení:

Kontakt:

Ohlas:

Kontrola proti robotům: Součet 761 + 9 je:
© 2002 - 2018 Marten & Louis, spol. s.r.o., www.marten-louis.cz // design - www.designatelier.cz
Připomínky a návrhy zasílejte na czech@marten-louis.cz.
Všechna práva vyhrazena, Jihočeské divadlo, příspěvková organizace
Dr. Stejskala 19, 370 47 České Budějovice
Zásady ochrany osobních údajů