Večer tříkrálový

William Shakespeare

komedie premiéra: 3. 5. 2002 derniéra: 20. 5. 2003

Slavná renesanční komedie o trojím milostném šálení a chvále bláznivosti, plná středomořského ovzduší.

 

Účinkovali

Orsino
Curio
Kapitán
Viola
Sebastián
Antonio
Olivie
Pan Tobiáš Říhal
Pan Ondřej Třasořitka
Malvolio
Šašek Feste
Kněz
První strážný
Druhý strážný
Marie
 
Výprava Adam  Pitra
Pohybová spolupráce Jan Klár

 

Sonetová zrcadlení Večera tříkrálového (Martin Hilský) "Žije-li láska z hudby, hrajte dál," říká Orsino na samém začátku Večera tříkrálového a jeho slova určují hudební klíč celé komedie. Večer tříkrálový začíná i končí hudbou, je to bez nadsázky nejhudebnější komedie Williama Shakespeara (z komedií se jí co do hudebnosti vyrovná jen Kupec benátský, z tragédií jen Antonius a Kleopatra a z romancí jen Bouře ). Orsinův vstupní monolog evokuje atmosféru mnoha Shakespearových sonetů a připomíná renesanční zálibu v umělosti. Orsina si lze představit jako poněkud narcistního renesačního velmože oděného v bílém a s krásnou rudou růží v ruce, jako sebestředného, náladového estéta, který s neskrývanou rozkoší vychutnává vlastní smutek až do dna. Orsino, podobně jako aristokratický adresát sonetu 8, hledá potěšení ve svém smutku a smutek v tom, co může potěšit. "Bůh stvořil tento svět v takové jednotnosti, jako by to byl jeden perfektně naladěný hudební nástroj," řekl Shakespearův velký současník a básník John Donne v kázání v londýnskémn Whitehallu 12. února 1618. Hudební harmonie byla pro alžbětince výrazem řádu člověka, přírody i kosmu měla magickou moc a souvisela s láskou a touhou. Souzvuk dvou tónů (latinsky "concordia") znamenal doslova splynutí dvou srdcí v jedno. Sonet 8 Sám hudba jsi, proč z hudby radost nemáš, když radost pro radost má přece žít ? Proč potěšení ve svém smutku hledáš a smutek v tom, co může potěšit? Proč dráždí tě ten souzvuk různých tónů, ten sňatek hlasů navždy spojených, co výčitkou jsou, přelíbeznou k tomu, že věčně sám jsi, to je věčný hřích. Což neslyšíš, jak jedna struna s druhou své různé tóny spojí v jeden řád? Jsou jako šťastná rodina a mohou svých mnoho hlasů v jeden poskládat - ty hlasy v němou větu splynuly : sám nula jsi, co pojde od nuly.



Překlad / Martin Hilský, dramaturgická úprava / Olga Šubrtová, Sergej Fedotov, František Řihout, dramaturgická spolupráce / Silvie Vojíková