José Cura při premiéře své skladby v Českých Budějovicích

Tweetněte nás!

V předvečer Svátku zesnulých, v pátek 31. 10. 2014 od 19.30 hod. v Katedrále sv. Mikuláše, chystá operní soubor pod taktovkou svého generálního hudebního ředitele Maria De Rose originální program Hudba duše / Music of soul, který tvoří dvě duchovní skladby - Requiem W. A. Mozarta a Stabat mater světově proslulé operní osobnosti Josého Cury, který se slavnostní události zúčastní osobně.

Ve Stabat mater se kromě orchestru a sboru Jihočeského divadla (sbormistr Martin Veselý) představí také jako sólisté Vladimíra Malá (soprán), Světlana Juránková (alt), Josef Falta (tenor), Jiří Pasovský (bas) a dětský pěvecký sbor Canzonetta pod vedením Petry Nové.

V sólových partech Mozartova Requiem vystoupí Maria Bisso (soprán), Dagmar Volfová (alt), WeiLong Tao (tenor), Alexandr Beň (baryton).

Tento večer chce být jakousi hudební obětinou za spásu lidské duše. Stabat mater Josého Cury v něm zazní ve světové premiéře a Requiem v hudební redakci Roberta D. Levina se představí v české premiéře.

Světoznámý argentinský pěvec José Cura si dokáže svým charismatem, obdivuhodnými výkony, velkým nadáním a bezprostředností získat srdce publika i ocenění odborné kritiky. Přes studium skladby a dirigování v Argentině, sborový zpěv a pobyt v Itálii se dostal ke svému mimořádnému pěveckému debutu již ve svých třiceti letech ve Veroně. Ve své závratné kariéře zpíval na mnoha slavných scénách, např. v Metropolitní opeře v New Yorku, Královské opeře Covent Garden v Londýně, milánské La Scale i ve Vídeňské státní opeře. V hudebním světě přezdívaný „král verismu“ ztělesňuje velké operní role a patří k nejlepším tenoristům své generace.

José Cura se stává hudební ikonou 21. století a zasahuje výrazně do světového kulturního dění nejen z úhlu pěvce, ale i dirigenta, fotografa, hráče na kytaru, režiséra, scénického designéra a v neposlední řadě skladatele.

Dnes jsme v České republice poprvé svědky zrodu interpretace Curovy kompozice inspirované Stabat mater, jedné z největších latinských sekvencí katolické liturgie. Za autora textu ze 13. století je považován Jacopone da Todi, italský františkán, právník a básník. José Cura zhudebnil jeho slova velmi citlivě a s velkým pochopením. Skladba vyniká neobyčejnou výrazovou silou a meditativní soustředěností. Vyznačuje se vnitřní hloubkou a melodickou líbezností prolínajících se motivů. Přes momenty křehkého zpěvného komorního ztišení graduje do majestátního rozměru, ve kterém teskné a bolestné emoce vrcholí v nadějné atmosféře při zpěvu oslavného Gloria.

José Cura je autorem rozsáhlého oratoria Ecce homo / Ejhle člověk, které zkomponoval už ve svých 26 letech. Část tohoto oratoria – Stabat mater – představíme ve světové premiéře. Známý biblický výrok římského prefekta Piláta Pontského Ecce homo / Ejhle člověk adresovaný Ježíšovi před jeho popravou byl inspirací pro řadu uměleckých oborů. Stejný název například nese i klíčové dílo slavného malíře, kreslíře, kostýmního výtvarníka a designéra Theodora Pištěka, držitele ceny Americké filmové akademie Oscar za kostýmy k Formanově filmu Amadeus.

Stabat mater (doslova stála Matka bolestná) inspirovala rovněž choreografa Petra Zusku, který v rámci tanečního triptychu Česká baletní symfonie II. představil v pražském Národním divadle taneční formou zhudebnění první věty Stabat mater Antonína Dvořáka.

Mozartovo poslední dílo Requiem je jednou z nejkrásnějších mší za spásu duše zesnulých v dějinách hudby. Zároveň - okolnostmi vzniku - i „nejtajemnější“ skladbou tohoto druhu, velkolepým smířením s pomíjejícností naší životní pouti. Mozart byl přesvědčen, že Requiem skládá pro sebe. Podařilo se mu dokončit pouze první část Requiem aeternam a Kyrie eleison. Druhou část – Dies irae a další části až po Hostias zanechal rozpracované. Podle jeho autentických poznámek skladbu dokončil jeho přítel Franz Xaver Süßmayr. S ním byl po celou dobu kompozice Mozart v bezprostředním styku a navíc Süßmayr dobře znal Mozartův styl, takže Requiem je ve všech směrech skutečně Mozartovým vlastním dílem. V průběhu let se na rekonstrukci skladby podíleli i další autoři – Freystädtler, Eybler a další. Z nejradikálnějších moderních upravovatelů to byli Duncan Druce, Howard Maunders a především významný harvardský muzikolog Robert D. Levin. V jeho doplněné hudební redakci, která vznikla přesně o 200 let později od vzniku této mše, zazní Mozartovo Requiem - nejen v této katedrále - u nás vůbec poprvé.

Requiem je skladbou, o níž platí to, co o Mozartově hudbě všeobecně: slyšitelně pochází shůry, odkud lze postihnout zároveň obě strany bytí, radost i bolest, dobro i zlo, v jejich skutečnosti, ale i v jejich ohraničenosti.

Zkusme se nejprve s José Curou a poté i s W. A. Mozartem zasnít nad tajemstvím zrození, života i smrti člověka, síly ducha, nekonečností prostoru, řádu i chaosu universa…

Autoři článku / Markéta Jůzová & František Řihout

Z internetových médií:

http://www.denik.cz/hudba/dulezite-je-zastavit-se-a-prozit-bolest-rika-jose-cura-ke-stabat-mater-20141103.html

http://operaplus.cz/jose-cura-jako-skladatel-v-ceskych-budejovicich/

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/291047-jose-cura-predstavil-v-ceskych-budejovicich-vlastni-skladbu-stabat-mater/

http://www.rozhlas.cz/zpravy/hudba/_zprava/jose-cura-uvede-v-ceskych-budejovicich-svetovou-premieru-sve-stabat-mater--1414547

http://www.rozhlas.cz/cb/zpravodajstvi/_zprava/stabat-mater-tenoristy-joseho-cury-ma-svetovou-premieru-v-ceskych-budejovicich--1415072

http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-ceskobudejovicke-katedrale-mela-premieru-curova-stabat-mater/1141916

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097206490-udalosti-v-kulture/214411000121031

http://www.mezinami.cz/chramem-sv-mikulase-bude-znit-mozartovo-requiem-d-moll-v-kontrastu-se-stabat-mater-od-jose-cury/

http://www.blesk.cz/clanek/live-kultura/282336/curova-stabat-mater-bude-mit-premieru-v-c-budejovicich.html

http://ceske-budejovice.nejlepsi-adresa.cz/zpravy/clanky/Mozart-a-Cura-spolecne-rozezni-sv-Mikulase-Poctu-zesnulym-prijede-vzdat-Jose-Cura-osobne-na-premieru-sve-skladby-5242

Hudba duše / foto Michal SiroňHudba duše / foto Michal SiroňHudba duše / foto Michal SiroňHudba duše / foto Michal SiroňHudba duše / foto Michal SiroňHudba duše / foto Michal SiroňHudba duše / foto Michal SiroňHudba duše / foto Michal SiroňHudba duše / foto Michal SiroňDeník / 31. 10. 2014MF dnes / 1. 11. 2014Deník / 3. 11. 2014

© 2002 - 2019 Marten & Louis, spol. s.r.o., www.marten-louis.cz // design - www.designatelier.cz
Připomínky a návrhy zasílejte na czech@marten-louis.cz.
Všechna práva vyhrazena, Jihočeské divadlo, příspěvková organizace
Dr. Stejskala 19, 370 47 České Budějovice
Zásady ochrany osobních údajů