Novodobá premiéra české komické opery Zakletý princ

Tweetněte nás!

Jihočeské divadlo uvádí premiéru opery, která vznikla ve Smetanově době a svou popularitou tehdy předčila i Prodanou nevěstu. Bylo to především pro chytlavé melodie a jednoduchou strukturu, která ji řadí spíše ke zpěvohrám či operetám. Mluvené části však neobsahuje. Jihočeské divadlo sáhlo k tomuto "objevu" především proto, že původních českých romantických komických oper se na našich jevištích uvádí minimum. Zakletý princ je historicky první česká pohádková opera. Obsahuje několik pozoruhodných a netypických hudebních čísel - především koloraturní árii Prince, v níž se snoubí romantická hudba ovlivněná německými autory a zároveň si zachovává rozvrh italské belcantové árie s několika virtuózními kadencemi. Dalším zajímavým číslem je Zastaveníčko notáře Brka, které je vypracováno jako schubertovská píseň.

Spolu s Prodanou nevěstou opera rychle pronikla na zahraniční jeviště. V roce 1875 byl Zakletý princ uveden v Grazu v německém překladu a o osm let později jej uvedlo Národní divadlo v Záhřebu v chorvatském překladu Josipa Tomiće.

Skladatel Vojtěch Hřímalý se však jako současník Smetany s ním dostal několikrát i do rivalských sporů. Libreto Zakletého prince vznikalo dokonce zároveň i pro Smetanu, který vypracoval rozvrh zhudebnění; fakt, že ho Hřímalý „předběhl“, rovněž nebylo pro jejich profesní vztahy nejlepší vizitkou. Zastánci Smetany, především Zdeněk Nejedlý a Mirko Očadlík, tuto operu zatratili a usilovali po posledním nastudování v pražském Národním divadle (1933), aby zmizela z repertoáru, což se jim nakonec podařilo.

Vojtěch Hřímalý (1842-1908) stojí nejen jako skladatel, ale i životopisně ve stínu Bedřicha Smetany. Stejně jako Smetana podnikl cestu na sever Evropy, dokonce po Smetanovi nastoupil jako kapelník ve švédském Göteborgu a do pražského Prozatímního divadla se vrátil až po sedmi letech po Smetanově návratu. Tady se přímo setkávali při práci – Smetana jako kapelník a Hřímalý jako ředitel orchestru a koncertní mistr. Vztahy mezi nimi byly ale napjaté a v roce 1873 Hřímalý po neshodách se Smetanou odchází jako kapelník do Stavovského – tehdy německého divadla - a posléze se stává hudebním ředitelem Filharmonické společnosti v Bukovině.

V orchestrální tvorbě je u něj znát vliv německých raných romantiků – Mendelssohna a Schuberta. Hřímalého Koncertní overtura suverénně dosahuje kvalit těchto skladatelů. V tvorbě operní byl Hřímalý nejvíce ovlivněn obrozeneckým národním myšlením, kterému udával hlavní tón právě Smetana. A také u něj často zaslechneme známou „národní notu“. Na rozdíl od téměř stejně starého Karla Šebora, jehož hudba je patetičtější a zatěžkanější, nebo stylově univerzálnějšího Karla Bendla, se Hřímalý umí hudebně vyjadřovat vtipně svižně, s nadhledem a mohli bychom říci, že často používá efekty a prostředky tehdejší populární hudby. Motiv původní německé divadelní hry – jak se vesnický švec ze dne na den stane princem a pak opět zpátky ševcem - zpracovává již několik oper předtím, nikdy však z tohoto tématu nevytěží tolik komiky a humoru, jako je tomu v naší opeře. Humor a vtip vychází z ševcova častého opilství, které ho do celé šlamastiky vlastně přivede. Libretista opery Jindřich Böhm si bere na mušku i typické české povahové slabosti – švec, který je princem pro jistotu chytře sám sobě odpustí dluhy, co kdyby se zítra něco semlelo a on už nebyl u žezla?

Hudebního nastudování se ujal dirigent Jan Bubák, režie Miloslav Veselý. A na koho se diváci mohou těšit v hlavních úlohách? Najít pěvce, který by zvádl zmíněnou obtížnou árii Prince bylo velkým oříškem. Nám se nakonec podařilo získat výborné představitele – barytonisty Aleše Janigu a Martina Štolbu. Dalším zajímavým objevem je budějovická rodačka Zuzana Benešová, kterou zná široké publikum například z Hudebního divadla Karlín jako představitelku úspěšné Mam‘zelle Nitouche. V naší inscenaci ztvární roli vesnického děvčete, ševcovy nevěsty Evičky. Alternovat ji bude neméně výborně disponovaná, půvabná sopranistka Kristýna Vylíčilová. Dalším hostem je mj. tenorista Jan Markvart z pražského Národního divadla, který bude zpívat roli mlsného notáře Brka. Diváci se mohou dále těšit na Aleše Voráčka v hlavní roli popleteného ševce Toníka (v alternaci se slovenským tenoristou Peterem Malým), Alexandra Beně, jako lišáckého maršálka Velenského a další domácí pěvce.

Uvedení Zakletého prince v Jihočeském divadle bude mít slavnostní nádech – jedná se totiž o novodobou premiéru tohoto díla, která se koná v pátek 29. 1. 2016, rezervace vstupenek ZDE.

Vojtěch Hřímalý

© 2002 - 2019 Marten & Louis, spol. s.r.o., www.marten-louis.cz // design - www.designatelier.cz
Připomínky a návrhy zasílejte na czech@marten-louis.cz.
Všechna práva vyhrazena, Jihočeské divadlo, příspěvková organizace
Dr. Stejskala 19, 370 47 České Budějovice
Zásady ochrany osobních údajů