Karel Roden

Karel Roden pochází z herecké rodiny. Jeho dědeček i otec byli herci, otec Karel Roden byl v letech 1940 – 1992 předním členem činohry Jihočeského divadla. Vystudoval pražskou DAMU, následovalo angažmá v Divadle na Vinohradech, čtyři sezóny v Činoherním studiu Ústí nad Labem, účinkování na jevišti Národního divadla, kde zaujal v inscenacích Rok na vsi, Médeia nebo Saténový střevíček. Vystupoval v Divadle Na zábradlí, Divadle na Starém Městě nebo v Divadle Labyrint. Roku 1993 po pracovním vytížení opustil divadelní scénu a rok pobýval v Anglii. Zde navštěvoval herecké kursy a zdokonalil se v angličtině. Po návratu zpět do Čech se stal hercem na volné noze. V roce 1998 byl za svou roli ve hře Úplné zatmění nominován v kategorii nejlepší herecký výkon a o rok později obdržel cenu Alfréda Radoka za ztvárnění Bruna v inscenaci Velkolepý paroháč.

Svou filmovou kariéru započal už v roce 1983 ve filmu Zámek nekonečno, ale výrazněji se zapsal do podvědomí diváků svou rolí Honzy ve snímcích Jak básníci přicházejí o iluze a Jak básníkům chutná život. Následovaly filmy jako Čas sluhů, Kanárská spojka, Král Ubu či Pasti, pasti, pastičky a řada pohádek, např. Princezna Fantaghiró, Dračí prsten, Pták Ohnivák nebo hororově ztvárněná Kytice. V roce 2000 si vyzkoušel své první zahraniční angažmá. Po boku Roberta De Nira ztvárnil ve filmu 15 minut zločince Emila Slovaka. Dále se objevil v amerických akčních filmech Blade 2, Neprůstřelný mnich, Hellboy, v komedii Prázdniny pana Beana společně s Rowanem Atkinsonem nebo v akční komedii Rocknrolla.

Roku 2008 získal příležitost vytvořit hlavní postavu Josefa Douši ve snímku Hlídač č. 47, za který získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. V roce 2010 jej Juraj Herz obsadil do role Březiny ve svém filmu Habermannův mlýn a roku 2011 ztvárnil Františka Šímu ve filmu Lidice. Hrál také v první české hudební komedii V peřině a naposledy zazářil v úloze kontroverzního fotografa Jana Saudka ve filmu Ireny Pavláskové Fotograf.