Vernisáž studu
Tohle za nás nebylo! Ti dnešní mladí, ti už se ani nesetkávají. To my jsme trávili čas pospolu – co se kde šustlo, to se vědělo. Kdo si s kým šustl, to se taky vědělo. A že spolu ogaři šustí na seníku, to věděla celá dědina!
Karel Jaromír Erben sbíral pohádky, Karel Jaroslav Obrátil zase prasárny. A že jich v historii české vesnice bylo. Sex nejenže prodává, patří i k našim základním pudům. A to odjakživa. Přitom je stále ještě společenským tabu. Pohoršuje nás umělkyně performující nahá před dětmi. Nudapláže považujeme za německou úchylku. Dokonce i Adamovi s Evou jsme genitálie raději zakryli fíkovými listy. Zažili jsme sexuální revoluci, vznik tinderu i only fans, polygamie dávno není tím největším úletem. Už sice společně nezpíváme sprosté lidovky, ale uzamykáme se do virtuálních seznamek se všemožnými specializacemi. Tak proč je pro nás něčí sexuální orientace či preference stále důvodem ke společenskému vyloučení? Proč se za svou pudovost vlastně stydíme, když jsme díky ní všichni na světě?
Zveme vás na vernisáž našeho vztahu k sexualitě, kde společně odhalíme unikátní umělecké dílo – náš vlastní stud.
Inscenaci připravilo Divadlo Husa na provázku. Umělecké hnutí, jehož počátky sahají do druhé poloviny šedesátých let. Od roku 1967 spojuje divadelníky, spisovatele, hudebníky i výtvarníky, pro něž je umění životním postojem a umělecká tvorba výsadou. Poetiku tohoto divadla - hnutí charakterizují důrazy na rozvíjení jedinečného dědictví takzvané nepravidelné dramaturgie, sílu imaginace a sdílenou tělesnost. Při své práci staví na svobodě projevu, otevřenosti dialogu a názorové pluralitě a prostřednictvím svých produkcí dlouhodobě usiluje o šíření těchto hodnot a kultivaci středoevropské občanské společnosti. Divadlo Husa na provázku dnes zaujímá jedinečné místo na evropské divadelní mapě a jeho cenami ověnčené produkce jsou pravidelnými hosty na festivalech v Česku i zahraničí.
