„Zchátralá kaplička na Šumavě se strženým obrazem Panny Marie s tváří zkrápěnou deštěm a poznamenanou rzí. Zůstala jsem stát v úžasu, jak i vzdor těmto nepříznivým okolnostem zcela bezejmenné a neznámé místo vyzařovalo spirituálno nejen křesťanské víry, ale spirituálno obecně. Klidný, konejšivý pohled Madony obklíčen rzí byl jako naše vnitřní touha po klidu obklíčená stálou nejistotou.“
Osobní zážitek choreografky se stal společně s představou vratkého stavu mezi klidem a neklidem, a postavou Panny Marie, symbolizující vyšší moc dobra, východiskem pro podobu sólového představení K Madoně se rzí. Madona se stává pojítkem obrazů představení a nabízí se jako útočiště klidu pro tvůrce i diváky. Představení přenáší do svého fyzického ztvárnění věčný dialog mezi dobrem a zlem v podobách klidu a úzkosti a prostřednictvím sólového zpěvu, tance a kombinace duchovní a autorské elektronické hudby se snaží zodpovědět otázku jaké to je zažít něco, co nás spirituálně přesahuje?
Sólové představení Johany Pockové je atmosférickým následováním vzpomínky a autentickou cestou ke zkoumání (nejen) křesťanského spirituálna prostřednictvím pohybu, živého zpěvu, hudby a prostoru ve kterém se rozeznívají.
Inscenace je součástí programu festivalu Jižní Svéráz.
Představení trvá 40 minut bez přestávky
