Václav Žák

Jak příznačný název pro tak nádherný koncert. Dramaturgie zcela jistě měla na mysli pouť za dílem Antonína Dvořáka do Ameriky koncem 19. století. Povedlo se ale nejen to. Posílený orchestr opery pod vedením skvělého dirigenta Mario De Rose hrál tak citlivě, věrně a se slyšitelnou radostí jako snad ještě nikdy. Violoncellový koncert patří k dílům s mnoha polohami a umožňuje interpretovi ve spolupráci s orchestrem nechat zaznít celou hloubku citu, která je v něm skryta. To se tento večer beze zbytku povedlo a sólista Václav Žák má plné právo si nechat změnit příjmení na " Mistr ". Takhle nehraje žák. Symfonie Z Nového světa je skutečně velmi známá skladba. O to více je na provedení znát, zda orchestru sedí a jestli dirigent dokáže vést své těleso do radostného souznění s dílem a s publikem. Podle reakce vyprodaného sálu není pochyb o tom, že se dílo výjimečně zdařilo. Myslím, že tento inaugurační večer předvedl vynikajícím způsobem díla z Nového světa a zároveň zcela jednoznačně postavil muzikální úroveň orchestru opery Jihočeského divadla na novou úroveň cesty " Do nového světa ". Děkuji za tento výjimečný zážitek a přeji opeře více takových koncertů a mnoho úspěchů na této cestě.